Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské, psychoterapeutka a krizová interventka.
Vystudovala na Univerzitě Karlově teologii a pak ještě psychologii a speciální pedagogiku. V současném době pracuje na projektu dizertační práce. Jen díky zaměstnání v běžné velké firmě zjistila, co v životě dělat nechce a začala hledat svou vlastní cestu. Studium teologie se jí stalo velkou láskou, a tak se rozhodla jít za hlasem svého srdce a stát se duchovní. Nebyla to lehká cesta, ale dneska už ví, že to jinak být nemohlo. Jako farářka slouží Bohu i lidem, křtí, oddává, vyprovází na poslední cestě a slouží bohoslužby. Ráda píše kázání, která lidi baví a „šije svatby na míru“.
Od roku 2013 je členkou ústředního výkonného výboru Světové rady církví a od roku 2014 je předsedkyní jednoho z jejích poradních orgánů ECHOS. Papež František ji za její ekumenickou činnost vyznamenal medailí a pozval ji, aby se jako jediná vysvěcená žena – duchovní – zúčastnila biskupské synody ve Vatikánu.
Dál se vzdělává, snaží se rozšiřovat obzory a učí se jezdit na kole. Před dvěma lety začala druhý psychoterapeutický výcvik v rodinné terapii psychosomatických poruch. Je nadšenou čtenářkou všech žánrů, píše blog o životě farářky dnešní doby Deník farářky, je jednou ze 33 Velkých žen z malé země (www.velkezenyzmalezeme.cz), má slabost pro kubánskou hudbu, rum a doutníky a nejvíc si odpočine v galerii na výstavě.