Digitalizace a co dál manažere? To je zdánlivě nepodstatná otázka.
Pojem digitalizace nás provází nyní na každém kroku. Digitalizují se dokumenty, digitalizuje se televizní a rozhlasové vysílání, digitalizuje se ekonomika jako celek. Digitální ekonomika je, podle Wikipedie, označení pro revoluční způsob alokace zdrojů, jenž hojně využívá informačních a komunikačních technologií. Díky nim se mění struktura řízení podniků a vznikají i nová odvětví. Jedná se o proces, který prostupuje celou společností a je provázán s koncepcí informační společnosti.
Co se však, podle mne, nedá digitalizovat ?
To jsou vztahy mezi lidmi a z toho vyplývající kultura a atmosféra ve firmě. Vedoucí manažer a jeho tým mají sice velmi přesné a podrobné informace o každém okamžiku výrobního procesu. Na jejich základě mohou učinit spolehlivá rozhodnutí bez většího rizika, protože jsou podložena shromážděnými daty, trendovými soubory a variantní předpovědí co dál. Neměli by ale zapomínat na to nejcennější co ve své firmě mají. Jsou to jejich zaměstnanci.
Ano, nejde jen o smlouvu a její předmět rozvedený do podrobného rozpisu pracovní náplně.
Jde přece o něco neměřitelného, ale přesto na první pohled viditelného. Jsou to vztahy. Vztahy mezi zaměstnanci, vztahy mezi vedením, vztahy mezi vedením a zaměstnanci, vztahy mezi firmou a zákazníky.
Vznikla novodobá pozice, která se stává klíčovou pro dobré fungování horizontálních i vertikálních vztahů. Manažer štěstí působí, dle Aprofes, jako tmelič týmů. Je to charismatický vůdce, který má schopnost vzbudit nadšení pro práci a udržovat pozitivní energii týmů. Lídr, kterého si váží vedení i zaměstnanci. U zaměstnanců pravidelně zjišťuje, zda jsou spokojeni, jestli ví, kam společnost směřuje a jsou s těmito cíli ztotožnění. Zpětná vazba manažerovi štěstí napoví, jaké další kroky jsou potřeba, aby zaměstnanec byl v práci šťastný a nedošlo ke komunikační krizi, nespokojenosti či dokonce odchodu.
Tak co bude dál s pozicí vedoucí manažer? Není nakonec i tato profese v ohrožení?
Bude místo něho řídit firmu robot s umělou inteligencí a manažer štěstí zajistí nadšení zaměstnanců pro plnění zadaných úkolů? Pokud však třeba nebude mít výroba zaměstnance, jak říká Vladimír Mařík ve své odpovědi na otázku, nebude místo ani pro ně.
Cituji z : https://svetprumyslu.cz/2019/10/10/internet-veci-se-plizive-vkrada-do-nasich-zivotu/
Jak by podle vás za 15 nebo 20 let měla vypadat ideální průmyslová továrna?
„Ideální továrna by měla být nejen schopna vyrábět prakticky bez zásahu lidské ruky, ale měla by umět vyvíjet a odzkoušet nové produkty zadaných vlastností. Měla by i sama navrhovat technologický postup výroby takto navržených produktů, výrobu plánovat a zajišťovat subdodavatele. Pro zlevnění výroby by se měla sama učit ze svých zkušeností, přicházet s dílčími řešeními, jejichž varianty se už osvědčily. Pak by se výroba skutečně stala jen službou – zadám charakteristiky produktu a dál se o nic nestarám. Zákazník si může nejrychlejší či nejlevnější službu prostě vysoutěžit. A pokud budeme chápat výrobu jako službu, můžeme se v té době začít setkávat s továrníky bez továren. Takoví jenom organizují výrobu jako sestavu služeb.“