Toto konstatování zaznělo v debatě členů HST – Obchodní komora Švýcarsko – Česká Republika http://www.hst.cz/cs/ ve spolupráci s IMD Alumni Club Czech & Slovak republic https://www.imd.org/alumni/clubs/czech-slovak/home/ s Arturem Brisem z https://www.imd.org/ při představení jeho knihy The Future of Work and Pay dne 17.4. v PwC Praha.
Ano , jistě je to tak. Tak jako stroje nikdy nedokáží zachytit okamžik, kdy si motýl na jaře sedne na kvetoucí strom. Co tedy z toho vyvodit?
Otevřu zdánlivě jiné téma. Práce v kanceláři- případně dokonce v tzv. „open space“ , nebo stále se častěji uvádějící možnost práce z domu ? Jak To souvisí ?
V tom je , podle mne , právě to kouzlo jedinečnosti okamžiku a případně myšlenky, kterou sdílíme s okolím. Reakce je nám zpětnou vazbou a vyvolá často akci, která přinese posun v řešení, pokrok v cestě za dosažením cíle a někdy jen pocit smysluplnosti naší činnosti. Komunikace v týmu je také někdy zárodek úplně nového řešení, na které by jedinec přišel později, nebo vůbec. Další významnou polohou komunikace je to, že při snaze vysvětlit svou myšlenku ostatním přijdeme často na souvislosti a navazující řešení, které by nás jinak nenapadlo. Dokonce se tak stává v průběhu našeho monologu a my vyslovíme něco, co jsme před tím ani nedomysleli.
Vracím se tedy k debatě nad uvedenou knihou, která byla také o tom, kolik pracovních pozic přijde s novými technologiemi.
Jak, co a od koho se budou děti učit ? Co bude pro ně v budoucnu důležité a potřebné ?
Můj závěr je následující :
Jistě si ale uděláte svůj názor.