Komunikace je základem každého rozvoje.
To tvrdím a za tím si stojím ve smyslu širokých souvislostí. Ty je možno chápat od komunikace se sebou až po komunikaci široké skupiny mezi sebou a také navenek pro ostatní. K těm, kteří mne ovlivnili zásadně v mém životě , patří i Jaromír Hnilička a zejména jeho Jazzová mše.
Přivedla mne nejen k jazzu , ale potvrdila mi další rozměr komunikace. Tím je schopnost naslouchat.
Již v jednom předchozím blogu https://zdenekbilek.cz/cs/jak-najit-a-udrzet-zakaznika-cast-2/ jsem se o naslouchání zmínil. Co to tedy ve skutečnosti přináší?
Naladíte se na momentální situaci a vnímáte plynoucí myšlenky aniž je vyslovíte. Ty se tak postupně mohou poskládat do úplně překvapivých a často i nových nápadů. Je vhodné si je včas zaznamenat a následně co nejdříve konzultovat, například s kolegy, čímž se posouváte k možnosti jejich realizace.
A jak to souvisí s jazzem? Pan Hnilička uvedl, parafrázuji:
„ Dobrého jazzmana poznáte hned a je jedno odkud je. Jazz je takové naladění duše a mozku , které Vám řekne jak máte hrát a tomu druhém jak má poslouchat.“
Také Vás napadá ta souvislost s ……….?